Roseč patří k nejstarším vesnicím na jindřichohradecku. I když první písemná zmínka o obci pochází z 1. října 1367, je jisté, že tento rok není rokem jejího založení.

V tehdejší neprostupné krajině vznikaly první úzké stezky, z nich snad nejstarší byla stezka vitorazská – od Starého Města pod Landštejnem, prošla polesím Markyty u Stráže nad Nežárkou, aby pak pokračovala po stájičko cestě k Roseči , k Chýnovu a k Táboru. Existenci stájicko-rosečské stezky potvrzují písemné prameny z r. 1389.

Kde hledat původ jména obce Roseč? Antonín Profous, autor díla „Místní jména v Čechách, jejich vznik, úvodní význam a změny“ je přesvědčen, že jméno Roseč vzniklo ze dvou slov roz – sekati. Autor také uvádí několik různých způsobů psaní jména obce, r. 1405 Rossiecz, r. 1493 je skloňován název obce v latinském textu českým způsobem „in roseczi“. Stejně je uváděn název obce na pečeti vsi roku 1658.

Již ve 14.století stával v obci kostel, který vyhořel za husitských válek. Až v listině z r. 1551 se můžeme dočíst, že pan Jáchym z Hradce dává svolení a podporu k postavení nového kostela. Kostel sv. Šimona a Judy, pak vyhořel v r. 1743. Byl opraven a po přestavbě v letech 1791 – 1794 se stal filiálním kostelem strážské farnosti. V té době patřila Roseč se svými 387 obyvateli mezi největší obce na hradeckém panství.

Významným v historii obce je rok 1658, kdy Ferdinand Vilém Slavata v druhém roce své vlády dal rychtám šestnácti obcí (mezi nimi i Roseči) právo opatřovat své písemnosti otiskem vlastní pečetě. Roseč dostala dělený štít s bílými a modrými pruhy, kolem pečetě byl název obce: „PECZET WSY ROSECZE“.

K historii obce bezesporu patří i místní hřbitov, na kterém jsou uloženy ostatky předků rosečských, tak i z okolních vsí, které patřili k farnosti (Políkno, Stajka, Hatín, Polště, Ratiboř, Jemčina).

Z roku 1650 se dochovaly první písemné zprávy o škole v Roseči. Zákon z r.1805 přinesl ustanovení zřídit školu při každé faře, případně i v takové osadě, kde v obvodu půl hodiny chůze je alespoň 100 školou povinných dětí. Vyučovalo se však v hospodách, ubohých staveních i v obecních pastouškách. Samostatná školní budova byla postavena kolem roku 1860. Roku 1878 navštěvovaly rosečské vyučování děti z Ratiboře, Stajky a Hatína. Jako učitel je zvláštním dekretem chválen Antonín Zámečník, že již jako kaplan v Hradci se vyznamenal ve školství,  a i nyní, kdy jako rosečský farář učí mládež i dospělé i v okolních vsích příst vlnu i bavlnu.

K svátku sv. Anny (26.7.) se každoročně koná tradiční rosečská pouť. Vyhlášení první světové války v r. 1914 přišlo právě doprostřed pouťového veselí, a mobilizovaní muži odcházeli sloužit do rakouské armády přímo z taneční zábavy. Třináct mužů z Roseče se z války nevrátilo.

Elektrický proud a první telefon byly  do obce zavedeny v r.1927.

Vznikem Velkoněmecké říše se obec Roseč ocitla nejprve na hranici zbytku republiky a od 15. března 1939 na hranici Protektorátu Čechy a Morava.

Období let 1945 – 1989 znamenalo pro Roseč řadu změn  v hospodářské oblasti i v územním uspořádání. Místní zemědělské družstvo se stalo součástí velkého zemědělského celku. Střediskovou obcí a sídlem místního národního výboru ve sloučených obcích se stal Hatín, a to až do 30.6.1990.

Od 1.7.1990 se začala psát novodobé historie obce – obec se osamostatnila. Vznikl Místní národní výbor Roseč, ve kterém začalo pracovat 9 poslanců. Na svém ustavujícím zasedání 4.7.1990 byl do čela MNV zvolen předsedou Vladimír Rešl.

V komunálních volbách 24. listopadu 1990 bylo zvoleno nové 7 členné obecní zastupitelstvo, starostou byl zvolen Vlastimil Prokeš.

V dnešní Roseči je obydleno 67 domů trvale a 19 domů slouží pro individuální rekreaci anebo je neobydleno. Trvale zde žije 205 obyvatel. V obci působí Sbor dobrovolných hasičů, místní skupina Českého červeného kříže a myslivecké sdružení „Stráně Ratiboř“.

V soutěži o obnovu vesnice „Vesnice roku“ obdržela Roseč v r. 1997 významné ocenění „Bílou stuhu“.  Dne 25.6.1997 podvýbor pro heraldiku Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky schválil znak a prapor obce. Návrhy znaku a praporu vypracoval Ing. arch. František Fical.

Na území obce obhospodařuje pozemky vedle Zemědělského družstva Ratiboř i několik soukromě hospodařících rolníků. Máme zde obchod smíšeným zbožím, poštu, občerstvit se můžete v obecním hostinci i soukromé hospůdce. V místním kostele se konají pravidelné nedělní bohoslužby. Škola, o které první písemné zprávy jsou z r. 1650, ukončila činnost v r. 2003 z důvodu nízkého počtu žáků.

Obecní vodovod donedávna dodával občanům vodu z vrtaných studní. Po dokončení propojení vodovodního vedení Ratiboř – Roseč v roce 2002 proudí do obecního vodovodu voda z Horusického rybníka. Za podpory Státního fondu životního prostředí byl  v obci vybudován rozvod plynu a víc než polovina domácností využívá zemního plynu. Také  telefonní přípojky jsou zavedeny do většiny  nemovitostí.

Obec v roce 2007 vybudovala kořenovou čistírnu odpadních vod Občiny, která zajistí čístění odpadních vod v nově budovaných i stávajích rodinných domcích v polovině obce.